Zpět na hlavní stránku

Balím poslední věci

Simona Macková (24 let)

Balím a kontroluji poslední věci, nervózně a snad i trochu smutně posedávám nad kufrem. Nikam se mi nechce. Rodina, přátelé, pohodlí domova... co mi tu vlastně schází? A já se zase někam trmácím. Pak to všechno proběhne, čas uplyne rychleji než voda a já stojím zase ve dveřích našeho bytu, kde je všechno stejné, všichni jsou stejní. Jen já jsem najednou jakoby větší… Takhle to je pokaždé a doufám, že ještě mnohokrát bude.

1234

Končím gympl a rozhoduji se, co se sebou. Racionální úvahy boří všechny dětské sny a já se zapisuji ke studiu Finanční matematiky na MatFyzu. Z pokusu se nestal omyl a já začínám úspěšně skládat první zkoušky. Radovánky studentského života jsou vykompenzovány soužením a strachem z neúspěchu ve zkouškovém.

Na volnočasové aktivity si přivydělávám doučováním matematiky a ve druhém ročníku mě začínají chytat touhy po zahraničí. Díky kontaktu od kamarádky získávám práci na léto ve Frankfurtu nad Mohanem. Práce na poště je dobře placená, ale je to dřina. Přesto si náramně užívám čas při práci a i volné chvíle se snažím využívat naplno.

Na rok servírkou v živém Londýně

O rok později se potkávám s nezdarem ve studiu a musím svoje bakalářské studium neplánovaně o rok prodloužit. Jak tento čas nejlépe využít? Balím kufry a odjíždím do Londýna. Mám předem domluvené ubytování a pevně doufám, že si najdu práci co nejdřív. Vybavená spoustou rad a informací z diskusních fór se bez jakýchkoliv zkušeností v tomto oboru stávám servírkou. Na konci prvního týdne v Anglii už vydělávám. Londýn mi přirostl k srdci a jen díky zodpovědnosti nad blížící se bakalářskou zkouškou odjíždím zpátky do Čech.

Ještě před státnicemi si s maminkou plníme sen a dovolenou trávíme v Himalájích. Daleko od domova a bez civilizace dokáže pohled na svět změnit i žena ve zralém věku. Když na vás dýchne tamní kultura buddhismu, dělá to s člověkem opravdu divy a ve vzpomínkách se tam s mamkou vracíme téměř denně.

Jít za tím, co má smysl

V prvním ročníku magisterského studia začínám pracovat v oboru, který studuji. Po konfrontaci s praxí a dalšími zkušenosti uznávám, že další roky na MatFyzu pro mě nemají smysl a odcházím na VŠE. Změnu prostředí i studijního systém vnímám jako správné rozhodnutí.

A co že mi tohle všechno dalo? Neuvěřitelně moc! Především poznání a to jak sama sebe, tak dalších lidí, výjimečných osudů, rozličných kultur a návyků. Obrovským obohacením je tolerance a nadhled. V neposlední řadě to je osamostatnění, přiměřená asertivita a zlepšení jazykových schopností. To, co jsem se naučila ve škole, není na škodu. Nicméně to, co ovlivňuje můj každý den, se stalo za branami všedních dní, mimo pohodlí a teplo domova.

Pokud vás jen trochu láká nová zkušenost, jděte do toho i přes všechny obavy! Velmi rychle zjistíte, že je na světě pořád spousta dobrých lidí, kteří jsou ochotni vám podat pomocnou ruku. Největším přínosem vám mohou být ti, co sami někam vyrazili a mohou vám dát nepostradatelné rady a tipy, jak vyzrát nad všemi nástrahami. I mně spousta lidí nezištně pomohla a poradila a i já to velice ráda předám dál. Nakonec přidávám motto, které s oblibou říká jeden můj známý: „Držte se nové cesty a starých přátel!“. A klidně mi napište! :-)

Simona Macková

Absolventka finanční matematiky na MatFyzu. V současné době studentka ekonometrie a operačního výzkumu na Vysoké škole ekonomické v Praze a pojistný matematik ve společnosti Kooperativa.

Kontaktuj Simonu